Recenze filmu Found

Naše městská drbna otiskla článek Mistra Vojtka nejen o premiéře filmu Found. A bo je to opravdu žůžo počtení, nemože to chybět ani na mém deníčku.

Pro neznalé angličtiny podotýkám, že se nápis tohoto článku, a tedy i název filmu, o kterém si můžete zde přečíst pár řádek, čte FAUND. Česky to znamená NALEZENI. Pokud má někdo mrazení v zádech, protože zná hororový příběh ZTRACENI, anglicky LOST (čte se kupodivu stejně, jak je to napsáno), pak má správný pocit na patřičných místech. Film FOUND si nezadá se svým slavnějším dvojčetem.
V sevřené příběhovosti, expresi nejen ve výkonech herců, ale i v barevnosti až expresionisticko-fauvistické, v práci neklidné kamery i v předvídatelnosti gagů typických pro tento žánr. Od každého sebeočekávanějšího pokračování hrůz však předpokládáme, že nás autoři překvapí, že nás přenesou o kousek dál, že si řekneme, tak na to bych jako scénárista, kameraman, režisér, herec nepřišel.
Myslím, že se to povedlo, a to nejen v jednotlivých detailech scén, ale také v tom, čím je padesátiminutový film natočený studenty Gymnázia Frenštát p. R. specifický. Tvůrci totiž ukázali mnohým, pravda, zasvěceným, jak překračují aktéři naši zažitou představu o nich, vždyť je známe většinou jen z jedné stránky.
Humorná nadsázka pak z filmu odmaže možný nános křečovitosti při usilování o tvarovou či stylovou jednotu a tam, kde se divák směje, činí tak nikoli jako u opravdického hororu pro odventilování napětí, ale ze spontánní chápavé a účastné radosti, že se zas něco povedlo.
Jsem rád, že se žáci Gymnázia necítí LOST, nýbrž že cítí potřebu být FOUND. Pro nás, jejich učitele (podotýkám, že sám v této třídě neučím), je vyznamenáním, že se třída 8. A bude prezentovat nejen u maturity a přijímaček z toho, co jsme je naučili, ale že překročili už nyní naše představy o nich a ukázali nám, že samostatné rozhodnutí k tvůrčímu počinu dotáhnou do konce a že se už umí učit sami ze sebe a na sobě a nejen pro sebe samotné.

Pavel Vojtek